Pěšky přes Pyreneje - praktické informace

O turistice v Pyrenejích a trase GR10

K přechodu Pyrenejí jsme zvolili z větší části francouzskou stezku GR 10. Tahle trasa spojuje Atlantik a Středozemní moře v délce zhruba 900 kilometrů. Výchozích bodů je několik a sem tam se cesta větví a zase spojuje i ve svém průběhu.
Na středomořském břehu je jako startovní pozice bráno město Banyuls sur Mer, na atlantickém zase město Hendaye, obě se nacházejí na dohled od španělské hranice.
K dopravě z Česka ke středomořskému krajnímu bodu je nejvýhodnější letět do španělské Barcelony (doporučuji aerolinky Vueling) a poté využít vlak (RENFE). Na atlantické straně se zase vyplatí letecké spojení do Bordeaux (tady je jediná použitelná Volotea) a poté rovněž vlak (SNCF).
Jelikož se ale jako standardní doba ujití celé trasy uvádí 50 až 70 dní, najde se asi velmi málo lidí, kteří by na to měli čas a peníze. Naštěstí se ale stezka několikrát střetává s dobře dostupnou civilizací. Prvním takovým místem je Tarascon sur Ariege poblíž Andorry a dostanete se tam jednoduše vlakem. Nejprve španělským, z Barcelony do La Tour de Carol na hranicích z Francií, a odtamtud do Tarascon francouzským. Tohle město je pak už jen pár kilometrů od vesnice Siguer, kudy GR 10 prochází. A stezka pak přímo prochází druhým místem v civilizaci - Bagneres de Luchon. Odtamtud je s přestupy v Montréjeau a v Tarbes skvělé spojení vlakem do Bordeaux. Jako třetí místo můžeme jmenovat vesnici Etsaut. Tu spojuje autobus francouzských drah SNCF s nejbližším nádražím v Bedous, které má zase skvělé spojení s Bordeaux s přestupem v Pau.
Úseky mezi zmíněnými místy si už můžete vybrat podle toho, kolik máte času. Vzdálenost s přesností na stovky metrů vám prozradí stránka GR 10, která zároveň uvádí i nadmořskou výšku.
Na den si ale rozhodně neplánujte víc než 25 kilometrů. Na internetu jsme předem objevili informace od některých cestovatelů, že i více než 30kilometrové úseky se dají ujít za jeden den, pro nás se to ale v praxi ukázalo fyzicky nemožné. Ne proto, že bychom byli až tak vysílení, ale kvůli tomu, že od tmy do tmy jsme prostě tolik ujít nestihli. Lidé, s nimiž jsme cestou zapředli řeč, se navíc podivovali i našim 20-25kilometrovým pochodům a leckdy nechodili daleko pro slova jako že jsme šílenci.
Nesmím opomenout zdůraznit, že opouštět značené trasy může mít v pohoří s charakterem, jaký mají Pyreneje, fatální následky. Civilizace sice bývá vzdálená maximálně desítky kilometrů, ale o mobilní signál je tu nouze. Navíc i na označené stezce potkáte maximálně několik lidí za den. Mimo ni vám nepomůže vůbec nikdo.

Peníze

S celkovým rozpočtem na osobu jsme se vešli do 13 tisíc
Letenka do Barcelony stála 2800 Kč, letenka z Bordeaux 1500 Kč, jízdenka z Barcelony do hor 450 Kč a z hor do Bordeaux 650 Kč, celkem tedy 5400 Kč.
Zbytek padl na ubytování, potraviny a jiné náklady na místě

Doprava

Z Prahy do Barcelony jsme letěli s aerolinkami Vueling
K dopravě z Barcelony do hor jsme využili vlak. Vystoupit jsme museli ve městě Puigcerda, těsně před hranicemi, protože do La Tour de Carol, kde je možnost přestupu na francouzské vlaky, jezdí spoje z nějakého důvodu jen dopoledne. Jízdenku na tuhle část cesty jsme si koupili v Barceloně na stanici Arc de Triomf (možné je využít i hlavní nádraží Sants) a stála 12 €. Získat dopředu časy odjezdů z Barcelony byl slušný oříšek, nakonec jsem je objevil schované hluboko ve stránce dopravce RENFE, zde. V Puigcerdě jsme tedy museli přenocovat a druhý den ještě popojet. Raději jsme ale pěšky přešli do sousedního francouzského města Bourg Madame a jeli odtamtud. Lístek do Porte Puymorens, kde jsme začínali pochod do Andorry, s přestupem v La Tour de Carol, stál 4 €. Stejným vlakem je možné dojet až do Tarascon sur Ariege, kde se dá napojit na stezku GR 10 viz výše.
Z hor do Bordeaux jsme jeli rovněž vlakem. Lístek jsme si ale koupili dopředu na stránce dopravce SNCF, kvůli nižší ceně. Stránka vydává jen potvrzení o rezervaci a lístek je nutné vyzvednout na libovolném francouzském. Na stejné stránce je možné vyhledat i časy odjezdů. Město Bagneres de Luchon, kde jsme pochod končili, je tam označené jen jako Luchon. A při vyhledávání je důležité zadat jako průjezdní místo Tarbes. Stránka jinak volí trasu přes Toulouse, která je mnohem dražší.
Z Bordeaux zpět do Prahy jsme letěli s dopravcem Volotea.

Noclehy

Jelikož jsme letěli bez odbaveného zavazadla (kvůli mnohem nižší ceně letenek), byli jsme odkázaní na spaní pod cizí střechou nebo pod širákem.
V Puigcerdě jsme přespali v hotelu L'Estació, kde jsme každý zaplatili nekřesťanskou částku 30 € (holt, Španělsko). V Andoře ve městě La Massana jsme spali v hotelu Font, kde jsme platili jen 14 € a ještě jsme dostali bohatou snídani. V Bagneres de Luchon jsme rezervovali hotel Le Poujastou, kde noc každého stála 16 €. V Bordeaux jsme pak našli hotel Ibis Budget Centre Bastide, kde za každého chtěli jen 12 € za noc.
Mimo civilizaci jsme se pak spoléhali na objekty označované jako "refuge", což jsou v zásadě chatrče, malinké baráčky se 4-8 "postelemi" a ohništěm, k využití zdarma. Nebo na horské chaty, tzv. "gite", kde je k dispozici normální postel obvykle v pokoji pro 4-8 lidí, koupelna a kuchyň. Na internetu jsme dopředu dohledali informaci, že obvyklá cena za přespání v těchto objektech je kolem 10 €. Tuhle informaci můžu popřít a popřu, neboť jsme platili 11-15 €, a v některých gitech, které jsme odmítli, požadovali i 20 €. Tam, kde nám cena připadala vysoká, jsme spali jednoduše ve spacáku pod širákem. Konkrétní informace jsou k dispozici v itineráři.

Jídlo

Vézt potraviny z domova by byla zbytečná zátěž, nakupovali jsme za stejné ceny jako v Česku.
V každé trochu větší obci jsme natrefili na prodejnu s potravinami, v Bourg Madame a Bagneres de Luchon dokonce i na velký Carrefour. Zásoby jsme si tedy obvykle dělali na 2 až 3 dny dopředu.
Nápoje jsme si koupili jen párkrát, jinak jsme si napouštěli pet lahve vodou z potůčků a řek. Žádné nežádoucí účinky jsme nepozorovali.
Třikrát jsme si dopřáli i velké jídlo. Nejvíc - 10 €, jsme platili v Bagneres de Luchon, kde bylo v ceně hlavní jídlo, nápoj, karafa s vodou a káva. Jinak jsme v Aulus les Bains a Bordeaux za samotné hlavní jídlo platili 7 €.
A když už jsme byli ve Francii, museli jsme se pustit i do nějakého vína, přičemž za lahev jsme nikdy neplatili víc než 2 €.

Co s sebou

Cestu jsme podnikli ve 4 lidech. Tři jsme se spoléhali na dostupná přístřeší a vzali si jen spacáky, jeden si připlatil odbavené zavazadlo a vzal si s sebou i stan. Odbavené zavazadlo vyžadovalo příplatky k letenkám ve výši 1500 Kč, zatímco cena všech využitých přístřeší v horách byla 3500 Kč. S výsledným rozdílem 2000 Kč jsme více méně počítali dopředu a obětovali jsme ho většímu komfortu. Po vydatném spánku v posteli a dvou teplých sprchách se přece jen vstříc dalšímu brutálnímu výkonu v horách vyráželo lépe, než po noci venku. Velká nevýhoda cesty bez stanu, která nás naštěstí nepotkala, je ta, že pokud by padla tma a "pršeli psi a kočky", museli bychom stejně pokračovat dál, než bychom dorazili do civilizace. S tímhle rizikem jsme museli počítat. Spacák nicméně s sebou v každém případě.
Jinak s sebou doporučuji chytrý telefon s mobilním internetem (my jsme vyráželi se 100MB FUP od operátora Kaktus), pochopitelně nezapomenout nabíječku a moc se nám hodila i power banka.
Oblečení stačí pár kousků. Když se sem tam někde ubytujete, není problém si ho přemáchnout a do rána usušit. V každém případě ale něco nepromokavého, něco teplého a hlavně pohodlné boty. A navzdory posměchu zbytku výpravy můžu vřele doporučit deštník. Průtrž mračen leckdy přišla doslova ze vteřiny na vteřinu a s deštníkem jste jedním cvaknutím v suchu a v klidu si pod ním zajistíte batoh proti promoknutí, případně obléknete vhodné oblečení.
Stejně jako na každé cestě nezapomenout doklady, platební karty, nabíječky, foťák, sluneční brýle, opalovací krém a doporučuji Paralen a Olynth, aby vás ze hry nevyřadila hloupá rymička nebo bolest hlavy.

V každém případě přeji úspěšnou cestu a šťastný návrat domů