Všechny věci, které mě překvapily v Gruzii a Arménii

Když jsme na jaře 2023 vyrazili na Kavkaz a procestovali jsme Gruzii a Arménii, tak nás docela dost věcí překvapilo. Některé velmi příjemně, některé trochu míň. Pokusím se je v tomhle článku rozepsat a pro přehlednost je rozhodím do několika sekcí. Překvapilo nás i množství kontrastů mezi oběma zeměmi. A protože velká část cestovatelů, stejně jako my, míří do obou zemí současně, shrnu obě v jednom článku.

Příroda

Přírodou musím začít, protože byla prostě absolutně dechberoucí.
Věděli jsme, že jedeme do regionu položeného pod pětitisícovkami. A na ty jsme byli ready. Překvapil nás ale ten "zbytek". Že má Gruzie průměrnou nadmořskou výšku 1500 metrů a Arménie dokonce skoro 2 tisíce.
Takže tady není moc lesů, místo toho máte skoro odevšad výhled na úžasně sytě zelený reliéf a můžete obdivovat, jak krajinu tvoří převážně nekončící série ostrých horských hřebenů. Arménie je v tomhle ještě působivější než Gruzie, protože je řídčeji osídlená.

Restaurace, jídlo a pití

Dostupnost nealko pití. Když máte velkou žízeň a nechcete si dávat pivo, není to v Gruzii ani v Arménii problém. V restauraci vám běžně nabídnou výbornou půllitrovou limonádu za normální cenu (20 až 30 Kč).
Posedlost sýrem. Já sýr miluju, takže pro mě to byl ráj. Pouliční stánky prodávají všechny možné druhy pečiva plněné pořádným množstvím sýra a i hlavní jídla jsou často založená na sýru (viz božské gruzínské národní jídlo chačapuri).

Restaurace otevřené 24/7. Tohle tedy platí jen pro gruzínské hlavní město Tbilisi, kde nás množství nonstop restaurací fakt příjemně zaskočilo. Vypíchnul bych asi restauraci Pasanauri přímo u mostu Metekhi, kde výborně vaří a čepují tam řemeslné pivo.

Peníze

Rozdíl v kurzu měn. Za 1 gruzínský lari (GEL) dostanete skoro 200 arménských dramů (AMD).
Pro Čecha jsou ale kurzy velmi pohodlné na přepočet. Jeden lari stojí zhruba 10 Kč. Takže když se chcete v obchodě rychle zorientovat v cenách, stačí všechno vynásobit deseti.
V Arménii je to jenom o maličko složitější. Za 1 korunu dostanete asi 20 dramů. Takže pro rychlou orientaci stačí u arménských cen škrtnout poslední nulu a vydělit dvěma.
(Před cestou si určitě zjistěte, jestli se kurzy výrazně nezměnily. Tahle pravidla platí v květnu 2023.)
V obou zemích mě příjemně překvapila dostupnost plateb kartou. Obrnil jsem se hotovostí, ale na těch běžných místech, kam se dostane cizinec (hotely, restaurace, obchody v centru), jsem ji prakticky nepotřeboval.
Příjemným zjištěním byla i štědrost bankomatů - za výběr s českou kartou neúčtovaly buď vůbec žádný poplatek, nebo v přepočtu maximálně 25 Kč. Pokud vám tedy zároveň vaše banka neúčtuje nic za výběr v cizině, nemusíte na Kavkaz ani vozit moc eur a pohodlně si vyberete lari nebo dramy přímo na místě.

Doprava

V dopravě panují v obou zemích ohromné kontrasty.
V Gruzii nás překvapilo fakt velké množství elektrických a hybridních aut. Celkově byl vozový park dost moderní, ačkoliv občas jsme na silnici viděli auta, která se u nás vyskytují maximálně na přehlídkách veteránů. Oproti tomu v Arménii tyhle veterány tvořily drtivou většinu vozidel na ulicích. Samé 40 let staré Lady a Žigulíky. Když jsme někde zaparkovali náš půjčený Ford Ecosport, chodili si ho lidi beze srandy prohlížet, a to i před námi.

Kvalita silnic se hrozně mění a je úplně jedno, jak je silnice značená. Jednu chvíli frčíte po velkoryse široké silnici 1. třídy 100 km/h, abyste se pak na té samé silnici několik kilometrů ploužili krokem skrz výmoly. Obecně je situace horší v Arménii, kde navíc neexistují tunely a všechny horské hřebeny se přejíždějí serpentinami, kde překonáváte klidně půlkilometrový výškový rozdíl během 3 kilometrů jízdy.
Riskantní předjíždění. To obecně vychází ze zmíněné kvality silnic, kdy kamiony v serpentinách supí nahoru i dolů krokem a auta samozřejmě chtějí jet nějak normálně. Předjíždět bezpečně není kde, všude jsou zatáčky, takže to prostě musíte vyslat naslepo. Brzy jsem se to od místních naučil, protože jízda i tak zabírala fakt dlouhou dobu. Všichni řidiči jsou na to naštěstí připravení, takže když se náhodou řítíte do kolize, auto v protisměru přibrzdí a v nejhorším všichni uhnou trochu do škarpy a vytvoří se extra jízdní pruh uprostřed.
Volant napravo. V Gruzii i v Arménii se řídí vpravo, volant by tedy měl být vlevo. Do obou zemí se ale importuje spousta aut s volantem napravo, údajně kvůli ceně.
Označení benzínu. Náš standardní Natural 95 se v Gruzii i v Arménii označuje jako Premium! Pokud si řeknete o regular, dostanete oktanové číslo 92.
Restaurace podél silnic. Tohle jsem před cestou na Kavkaz zažil akorát v Íránu a vždycky se mi to hrozně líbilo. Když cestujete autem, nemusíte se u jídla spoléhat na bagety z benzínky. Prakticky každá výpadovka z města je doslova obsypaná restauracemi, fast foody a stánky, kde pořídíte jakýkoliv druh jídla, na jaký máte zrovna chuť. Každá z těchhle občerstvovacích osad má navíc aspoň pár podniků fungujících 24/7.

Mezinárodní vztahy

V tomhle ohledu jsem mezi Gruzií a Arménií spatřoval ještě větší kontrasty než v dopravě.
Gruzie je vyloženě posedlá členstvím v EU. Aktuálně se sice teprve blíží ke kandidátskému statusu, už teď ale po celé zemi vedle gruzínských vlajek vlaje vždycky i vlajka EU. Aby taky ne. Gruzínci mají svoji zkušenost s Rusáky, kteří jim aktuálně okupují dva regiony (Jižní Osetii a Abcházii), a tak se od nich logicky chtějí dostat co nejdál.
S tím se pojí i velmi pro-ukrajinský a proti-ruský sentiment v ulicích. Ukrajinskou vlajku má vyvěšenou prakticky každý obchod a spousta lidí ji má v okně, na autě, nebo na oblečení formou placky nebo stužky. Na zdech jsou nasprejované nápisy typu "FUCK OFF, RUSSIA" nebo "RUSSIAN ORCS GO HOME".

Zato Arménie je doslova pravý opak. Arménie je už 30 let prakticky ve válečném stavu s Ázerbajdžánem, poslední regulérní válka se mezi těmito dvěma zeměmi odehrála na přelomu let 2020 a 2021. U sousedního Turecka to není o moc lepší. Země mezi sebou neudržují žádné diplomatické vztahy a hranice si navzájem uzavřely.
A protože NATO potřebuje Turecko a EU potřebuje Ázerbajdžán kvůli nerostnému bohatství, tak jediným velkým spojencem, který Arménii zbyl, je Rusko. Rusko je dokonce v Arménii zodpovědné za obranu hranic. Jakkoliv to zní jako neuvěřitelný paradox.
V Arménii tak leckde uvidíte vlát ruské vlajky a dokonce propagandistické plakáty oslavující arménsko-ruské přátelství.
Největší problém aktuálně panuje v regionu přiléhajícímu k Íránu. Ázerbajdžán tady nedávno zabral a zablokoval klíčovou silnici k íránskému hraničnímu přechodu a Arméncům zbyla k použití jenom šílená horská silnička. A jelikož Írán je pro Arménii nejdůležitějším obchodním partnerem, snaží se to urgentně řešit vybudováním nové infrastruktury. Což se samozřejmě Ázerbajdžánu nelíbí, protože potřebuje Arménii srazit až na kolena. A když jsme s teleobjektivem dělali v téhle oblasti nějaké fotky hor, místní, co nás viděli, se nám lámanou angličtinou zděšeně snažili vysvětlit, že když nás někdo nabonzuje, tak nás zatkne policie. Zpětně jsem prohlížením fotek zjistil, že se nám do některých záběrů dostala jakási výstavba. Tak asi proto. Fotky jsem radši smazal.

Pohostinnost

Ani tohle téma není jiné a i zde mi Gruzie a Arménie připadaly dost odlišné.
Kamkoliv jsme se vrtli v Gruzii, tam byli lidi děsně ochotní a pokud jsme prohodili těch pár gruzínských frází, co jsme se naučili cestou v letadle, tak vyloženě roztáli. Personál na turistických místech mluvil perfektně anglicky, ale i ve vesnicích cestou na Kavkaz jsme se aspoň trochu anglicky domluvili. Gruzínci měli velkou snahu dorozumět se.

V Arménii ne že by lidi byli přímo nepřátelští, ale jejich přístup mi připomínal přístup většiny Čechů k cizincům v Česku. "Nerozumím ti, jsem z tebe nervózní, kup si co chceš a vypadni." A těch pár naučených arménských frází žádný rozdíl neudělalo. Samozřejmě se našli i velmi přátelští lidi, obecný pocit jsem měl ale takovýhle.
Přístup k cizincům byl docela znát už na hraničním přechodu. Zatímco Gruzie měla hraniční terminál světlý, vzdušný, pohraničníci seděli za polootevřenými pultíky a nosili polo trička, tak arménská kontrola připomínala spíš vojenskou základnu. Tmavá místnost s poblikávajícími zářivkami, pohraničníci sedící zalígrovaní v kompletně uzavřených kukaních a oblékající uniformy sovětského střihu.

Teď to samozřejmě vypadá, že jsem Arménii hrozně strhal a že byste tam neměli jezdit. Tak to určitě není. Každá země se nám líbila svým způsobem. Gruzie působila jako takové vychillnuté, don't worry be happy místo, zatímco z Arménie spíš vyzařovalo dobrodružství a neznámo. Do regionu bychom se ale určitě rádi brzy vrátili, protože k vidění je tam toho daleko víc, než jsme si dokázali představit.

» Zpátky na články
» Kam dál: Kontrasty Kavkazu: Gruzie a Arménie
» Co ještě číst: Letní trip okolo Íránu a do Turecka