Vlakem okolo Evropy za 24 dní - cestopis
Vyrážíme
Více než třítýdenní cestu začínáme 3. července kolem sedmé hodiny, když se nevyspalí a s kocovinou ženeme jak jinak než na poslední chvíli na letiště. Vypjatou situaci stupňuje řidič pražského dopravního podniku, když nás se slovy ,,Kuuurva...je to posraný, musíte si vystoupit" uprostřed Evropské vyhání z autobusu. Hodinky ukazují 8:27 a náš odlet do Říma v 9:30 se nezadržitelně blíží. Přijíždí další našlapaný autobus a my svou desetikilovou bagáží rozrážíme dav šikmookých turistů. Stejně by se tam všichni nevešli.
Ještě než nás mechanická paní v reproduktoru autobusu stihne poučit, že Terminál 2 je určen pro odbavení letů do zemí Schengenského prostoru, probíháme už zmíněným terminálem k odbavení. Kontrola je v zabavování našich železných zásob důsledná, zřejmě vypadám, že rád útočím na ostatní cestující vepřovým v rosolu z konzervy. Poučení z předchozích odstavců je stejné, jaké rozdávají všechny aerolinky - na letiště vyrážejte s časovou rezervou. A v našem případě - odlet směřujte do odpoledních hodin.
Itálie
Na římském letišti Fiumicino přistáváme krátce po jedenácté hodině. O Itálii se leckdy říká, že je to země módy, země stylu, země pizzy a lecčeho dalšího, náš první pocit je ale - HORKO! Letiště se nachází na pobřeží, a tak místo na vlak, kam míří všichni spořádaní turisti, vycítíme vodu a naslepo se vydáváme směrem, kde jak doufáme bude moře...