Vlakem okolo Evropy za 24 dní

Na začátku července 2014 jsme s jednosměrnou letenkou a měsíční evropskou jízdenkou Interrail vyrazili do Portugalska. Plán byl dostat se vlakem zpátky do Čech a cestou toho vidět co nejvíc to půjde. Procestovali jsme nakonec Itálii, Portugalsko, Španělsko, Andorru, Francii, Belgii a Holandsko.

Trasu jsme moc neplánovali, chtěli jsme si užít "cestu na blind" a dopředu tak byl daný jen let do Říma, z Říma do Porta a dále už jsme jeli vlakem podle nálady.

Výsledný itinerář je však kupodivu bez nejmenších problémů použitelný a mohu ho vřele doporučit k následování. Údaje o použité dopravě ale doporučuji před případnou cestou zkontrolovat na stránkách dopravců. Zpětně bychom změnili snad jen několik drobností, viz níže, část "Co bychom udělali jinak". Zvažovali jsme i několik odchylek od výsledné trasy, viz níže, část "Alternativní trasy".

Podrobný cestopis

Více než třítýdenní cestu začínáme 3. července kolem sedmé hodiny, když se nevyspalí a s kocovinou ženeme jak jinak než na poslední chvíli na letiště. Vypjatou situaci stupňuje řidič pražského dopravního podniku, když nás se slovy ,,Kuuurva...je to posraný, musíte si vystoupit" uprostřed Evropské vyhání z autobusu. Hodinky ukazují 8:27 a náš odlet do Říma v 9:30 se nezadržitelně blíží...

Otevřít cestopis

Praktické informace

Logistika, specifika cestování vlakem, ubytování a celkový rozpočet.

Něco málo o InterRailu

InterRail je zjednodušeně řečeno evropská síťová železniční jízdenka

Za předem zaplacenou částku můžete prakticky neomezeně a bez plánování cestovat po Evropě

My jsme si vybrali jízdenku, která byla platná 22 dní, přičemž během 10 z těchto 22 dní jsme mohli cestovat (cena zhruba 7200 Kč)

Háček tkví v tom, že jízdenka ve většině zemí neplatí na rychlovlaky. Respektive platí, ale musíte si před jízdou vyřídit rezervaci a za tu zaplatit. Cena i přístup se velmi liší země od země. V Portugalsku si řeknou o 5 € a rezervaci můžete vyřídit na nádraží klidně 5 minut před jízdou, ve Španělsku je přístup stejný, ale zaplatíte 13 €, no a třeba ve Francii vás pošlou do háje, pokud nejdete s několikatýdenním předstihem. Ve Francii ale na druhou stranu není problém použít alternativní "normální" vlak, na rozdíl od zmíněného Španělska, kde se zaváděním rychlovlaků ruší paralelní tratě. V plánovači na stránkách InterRailu můžete naštěstí zaškrtnout kolonku "vyhnout se vlakům s rezervacemi" a vyhledávač vám najde spojení "pomalými vlaky", pokud nějaké existuje

A InterRail má ještě jeden háček - neplatí v zemi vašeho trvalého pobytu. Z Česka na hranice si tedy musíte koupit jízdenku

InterRail si můžete buď objednat přímo na webu nebo zakoupit v kanceláři ČD Travel na pražském hlavním nádraží

Ukazatel rychlosti ve španělském rychlovlaku

Rozpočet

Doposud jsme se nedobrali, a už se nejspíš nedobereme, toho, kolik přesně jsme utratili. Víme ale, že částka za jednoho byla někde mezi 25 a 30 tisíci

Doprava vyšla každého přibližně na 11 tisíc (InterRail, letenky, rezervační poplatky za vlaky a autobus Ayamonte-Sevilla)

Zhruba 8 tisíc na osobu jsme vydali za ubytování (ceny jednotlivých hotelů jsou uvedené v itineráři)

Zbytek padl za jídlo (o tom více v samostatné sekci), suvenýry, MHD a pár vstupů

Jídlo

Kvůli dvěma letům letadlem jsme si nemohli vzít příbory, ani žádné "náčiní" a skoro žádné jídlo

Itálii jsme tedy přežívali napůl hladoví a napůl na prefabrikovaných jídlech ze supermarketů

V Portugalsku jsme velmi levně zakoupili náčiní (nože, ešusy, olivový olej, nějaké koření) a celou cestu jsme přežívali na salátech z levné zeleniny, rybích konzerv a na bagetách. Jedli jsme malé porce dvakrát až třikrát denně, kvůli horku a množství zážitků jsme stejně neměli moc hlad

Posezení na jídle v nějakém podniku jsme brali velmi pragmaticky - muselo nám poskytnout několikahodinový azyl a muselo zahrnovat bezedný kelímek. Rozmazlili jsme se jen jednou portským vínem v Portu

Noclehy

Jediný dopředu zajištěný nocleh jsme měli v Portu, jelikož jsme věděli, že přiletíme po půlnoci a budeme potřebovat ubytování někde blízko metra z letiště

Jinak jsme si nocleh sháněli obvykle pár hodin dopředu přes Booking.com s tím, že když nebylo dostupného nic levného, nocovali jsme venku, nebo jsme nespali

Spaní na pláži můžu (až na incident v Barceloně) na rozdíl od mnoha jiných cestovatelů doporučit. Ležení bylo leckdy pohodlnější, než v posteli a ani jednou jsme nezažili písek v puse, v očích, ani nikde jinde

Když jsme spali venku, veškeré cennosti jsme vždy ukládali do igelitové tašky a tu jsme řádně zabalenou zahrabávali pod deku, na níž jsme spali

Co s sebou

Alespoň jeden chytrý telefon s mobilním internetem a platební kartu s dostupným obnosem větším než malým

My jsme si vezli roamingový balíček se 100MB FUP od operátora Kaktus za 170 Kč. Pokud používání telefonu omezíte opravdu jen na získávání cestovních informací, může vám moderní technologie cestu jedině zpříjemnit a zlevnit. A koneckonců, nemusíte ho používat vůbec. Ale máte jistotu, že když uvíznete uprostřed španělské pustiny, seženete dopravu a kdyby bylo nejhůř, zabookujete si odkudkoliv letenku domů

Ce se týče oblečení, měli jsme všehovšudy pár kousků. Díky častému nocování v hotelech nebyl problém oblečení vyprat a koneckonců zvládli jsme to i v andorském potoce

Vzli jsme si jeden spacák a jednu deku (respektive přehoz přes postel). Deka posloužila na sezení i ležení, a když byla obzvlášť zima, tak i na zachumlání

Nezapomenout doklady, platební karty, nabíječky, foťák, sluneční brýle, plavky a já vždycky říkám - paralen a olynth, protože nic nedokáže zkazit dovolenou víc, než bolavá hlava nebo ucpaný nos

Nic jiného nepotřebujete a kdybyste náhodou potřebovali, Češi už nejsou v cizině takoví nuzáci, aby si věci denní potřeby nemohli koupit. Na takovéhle cestě v každém případě platí - lépe méně, než více

Sami jsme takový trip absolvovali poprvé a takhle silné zážitky a úžasné dobrodružství už nejspíš nic v životě nepřebije, takže nezbývá, než doporučovat. Pokud se na podobnou cestu vydáte, přeji vám hodně štěstí, mnoho zážitků a šťastný návrat!

Co bychom udělali jinak

Především bychom zkrátili pobyt v Itálii. Ceny všeho byly tak přemrštěné, že nás 5 dní v Itálii vyšlo pomalu na stejnou částku, jako zbytek tripu.
O den bychom prodloužili pobyt v Lisabonu. Jeden večer rozhodně nebyl dostačující na objevení všech zajímavostí ve městě.
Z Vily Real de Santo António bychom vyrazili už dopoledne, abychom stihli za jeden den dojet do Valencie. Návštěvu Sevilly bychom si vzhledem k teplotám úplně odpustili.
Ubytování ve Španělsku bychom si zajistili dříve, než přímo na místě. Spaní na městských plážích se neukázalo jako nejlepší nápad.
Brusel byl v porovnání s ostatními destinacemi, které jsme navštívili, o dost slabší. Neřekl bych vyloženě špatný, ale asi bychom ho vyměnili za jiné město (patrně Lucemburk, který je také při cestě).

Alternativní trasy

1. Nahrazení Valencie Madridem - z Ayamonte na portugalsko-španělských hranicích se dá autobusem dojet i do Huelvy, z níž jednou denně (v 10:50) jezdí přímý vlak do Madridu. Z něj pak není problém dostat se do Barcelony.
2. Vynechání Andorry - Zpětně jsme velmi rádi, že jsme Andorru navštívili. Jedná se však o velkou zajížďku (a velmi fyzicky náročnou, ale to jsme dopředu nevěděli), proto jsme původně zvažovali z Barcelony cestu dál po pobřeží (Perpignan-Marseille-Avignon).
3. Jižní varianta cesty z Lyonu - Původně jsme z Lyonu chtěli pokračovat na jižní pobřeží do Nice a Monaca, přes italskou Genovu a Milano do švýcarského Zürichu a přes rakouský Innsbruck a německý Mnichov do Česka.

Fotky z cesty

Náhledy nejlepších fotografií. Kompletní galerii najdete na zvláštní stránce.

Palmová oáza v horách poloostrova Musandam

Písečné duny kolem dálnice mezi Ras Al Khaimah a Dubají

Otevřít celou fotogalerii (104 fotek) →